Svátost manželství

ísmo svaté začíná stvořením muže a ženy k Božímu obrazu a podobě a končí viděním „svatby Beránkovy“ (Zj 19,9). Od začátku až do konce Písmo mluví o manželství a jeho „tajemství“, o jeho ustanovení a o smyslu, jaký mu dal Bůh. (KKC 1602)

Sám Bůh je původcem manželství. Povolání k manželství je vepsáno do samé přirozenosti muže a ženy, jak vyšli z rukou Stvořitele. Manželství není čistě lidské zřízení. (KKC 1203)

Bůh, který stvořil člověka z lásky, jej také povolal k lásce; to je základní a vrozené povolání každé lidské bytosti. Vždyť člověk je stvořen k obrazu a podobě Boha, který je láska. Protože Bůh ho stvořil jako muže a ženu, jejich vzájemná láska se stává obrazem absolutní a nepomíjivé lásky, jakou Bůh miluje člověka. A tato láska, které Bůh žehná, je určena k tomu, aby byla plodná a uskutečňovala se ve společném díle ochrany stvoření: „Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji.“ (Gn 1, 28, KKc 1604)

Manželské spojení muže a ženy je nerozlučitelné; sám Bůh je uzavřel.  „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj… Už tedy nejsou dva, ale jeden.“ (Mt 19, 6, KKC 1614)

Manželská láska ze své přirozenosti vyžaduje od manželů neporušitelnou věrnost. je to důsledek toho, že se manželé sobě navzájem darovali. Jejím nejhlubším zdůvodněním je věrnost Boha jeho smlouvě a Krista jeho církvi. (KKC 1646, 1647)

Kdo může přijmout svátost manželství?

Hlavními osobami manželské smlouvy je pokřtěný muž a pokřtěná žena, svobodní k uzavření manželství, kteří dobrovolně vyjádří svůj souhlas. (KKC 1625)

Souhlas je „lidský úkon, jímž se manželé vzájemně sobě dávají a přijímají“: „Přijímám tě za manželku“ — „Přijímám tě za manžela.“ Tento souhlas, který svazuje oba manžele, nachází své naplnění ve skutečnosti, kdy se stávají „jedním tělem“ (manželské spojení).

Pro snoubence žádající o církevní svatbu:

  • úmysl uzavřít sňatek je třeba oznámit minimálně 3 měsíce předem;
  • v případě, že jeden ze snoubenců je nepokřtěný (jiného vyznání), dostává od ordináře (biskupa) pro sňatek tzv. dispens;
  • podmínkou k vydání dispense je závazek pokřtěné strany, že bude v manželství dbát na svou víru a v ní také vychovávat své děti, strana nepokřtěná bere závazek svého partnera na vědomí;
  • pro uznání církevního sňatku státními úřady je nutné oznámit svůj úmysl na občanské matrice místa svatby, která vydá osvědčení o způsobilosti sňatek uzavřít;
  • snoubenci, je-li to v jejich možnostech, navštíví kromě pohovoru s knězem také čtyři setkání pro přípravu k manželství (obsahem setkání jsou rozdíly mezi mužem a ženou, setkání s psychologem nebo porozumění manželskému slibu);
  • další záležitosti se řeší přímo s duchovním správcem farnosti;