Duchovní správci 14. - 20. stol.

Duchovní správci 14. - 20. stol.

  • Petr Meissner (1392): pravděpodobně šlechtického původu. Zmiňován roku 1392, kdy prodal vesici Košatku (u Studénky) jistému Matichovi s podmínkou, aby on a jeho dědicové platili hlučínským farářům ročně 10 hřiven.
  • Mikuláš z Kreuzburgu (1406): v listině, vystavené v Křenovicích 18. října 1406, svoluje kníže Kunat III., aby Petr Fras mohl dát ze své solné lávky jednu hřivnu faráři v Hlučíně Mikuláši z Klucborku na jednu mši ročně. Mše měla být sloužena každý čtvrtek a tato nadace se udržela až do v 19. století.
  • Matěj Nika (před 1429): v roce 1429 prodal opavský kníže Přemek svůj majetek na Pustkovci a Plesné, který zdědil po smrti hlučínského faráře Matěje Niky, za 40 hřiven moravských.
  • Bartoloměj z Podlesí (1508-1532): duchovní z vratislavské diecéze. Jako hlučínský farář zmiňován v r. 1525, přičemž zde byl už roku 1508. Během jeho působení byly připojeny Ludgeřovice jako filiální kostel.
  • Jan Slívka (1532-1541): rodák z Hlučína, bakalář teologie. Farářem od r. 1532 do své smrti 25. 10. 1541. Zároveň hlučínským děkanem.
  • Jiří Kačinos (1541-1550): roku 1537 uveden jako farář ve Stěbořicích. V Hlučíně pak nejdříve jako oltářník u oltáře Božího Těla. Tehdy ve městě postavil pro sebe a své nástupce domek. Roku 1550 ochází na faru do Ratiboře, kde byl kanovníkem.
  • Petr (1551-1560): narozen ve Skočově (na Těšínsku). V Hlučíně doložen r. 1564.
  • Matyáš Bavorin (1560-1562): před působením v Hlučíně r. 1559 spravoval Jaktař. Od sv. Jiří r. 1563 pak byl farářem u Panny Marie v Kroměříži.
  • Lukáš Veselý (1563-1576): spolužák biskupa Jana z Telče, který jej r. 1576 doporučil císaři na faru v Hradci nad Moravicí. Podle dochovaných zmínek byl dobrý kazatel a přičinlivý pastýř duší. Roku 1576 jej biskup povolal do Prostějova, od r. 1586 farářem a děkanem v Kroměříži (do r. 1588).
  • Valentin Šimonek (1576-1579 a 1584-1586): narozen v Křenovicích. Do r. 1576 farářem v Litenčicích. Poté jmenován duchovním správcem v Moravské Ostravě, ale kvůli stížnostem farníků přeložen do Hlučína. V letech 1579-1580 farářem
    v Jevíčku a 1580-1582 v Kralicích. V březnu 1582 si na něj stěžovali kraličtí biskupovi, proto byl z místa faráře načas odvolán. 25. 1. 1584 poslán zpět do Hlučína. V roce 1585 zde světil rozšířený hřbitov.
  • Havel Vojnovský (1579-1584 a 1586-1588), lat. Gallus Pretorius. Narozen v Hlučíně. Roku 1584 přeložen do Kralic, po dvou letech pak opět v Hlučíně. Zde se ale dopisem zemskému hejtmanovi (1588) vzdal fary, přičemž však žaluje na
    obyvatele, že navštěvují nekatolické pastory, čtou nekatolické knihy a vykonávají domácí pobožnosti. Poté byl farářem v Jaktaři. Tam ho hlučínský děkan napomínal pro příliš volný život, načež se polepšil. Zemřel v říjnu 1595.
  • Tomáš Czentius (1588-1607): do Hlučína poslán v době vrcholící reformace. Opavský děkan. Nechal zrušit nedostatečně financovaná místa oltářníků v Hlučíně, a místo nich zřídil dvě kaplanská místa. Majitel hlučínského panství Kryštof ze Zvole zde chtěl dokonce před svou smrtí zafinancovat místo probočta a kanovníka. Není známo, kdy byl přeložen, nebo kdy zemřel.
  • Řehoř Snider (1607-1624): hlučínský rodák a opavský děkan. Znovu postavil r. 1608 farní kostel, zničený pádem věže v r. 1597. Jeho heslem bylo: „Žij pokorně před Bohem, přátelsky k lidem, a sám k sobě jako mnich.“
  • Jan Svíder (1624-1625): narozen v Hlučíně. Před svou smrtí v r. 1625 v době třicetileté války bydlel v soukromém domě. Musel se oblékat jako sedlák a přivydělával si jako nádeník.
  • Pavel Hlavnický (1625-1630): opět hlučínský rodák. Roku 1638 doložen jako farář v Dřevohosticích (u Přerova). Krátce před smrtí r. 1662 odkázal hlučínskému kostelu 50 tolarů.
  • Bernard Babitius (1630-1643): magistr filozofie a svobodných umění, v Hlučíně od 24. 5. 1630.
  • Jan Goslavský (1643-1675): narozen v Poslovicích (Polsko). Šlechtic. Za jeho působení byl zřízen 25. 5. 1671 hlučínský děkanát – byl zároveň jeho prvním děkanem. Zároveň spravoval i Hať (od 1656), Plesnou (1665) a Hošťálkovice
    (1672).
  • Tomáš Petříkovský (1675-1682): hlučínský děkan. R. 1682 musel rezignovat. Od 27. 9. 1683 farářem v Křenovicích, kde zemřel r. 1709.
  • Jan Knur (1683-1689): narozen ve Fulneku, poté farář ve Staré Vsi u Ratiboře (do 16. 10. 1683). Hlučínský děkan. R. 1689 odchází do Štítů (Šilperk), kde umírá r. 1712.
  • Melichar Kaschevius (1689-1705): rodák z Příbora. 20. 6. 1689 dosazen na faru v Sudicích, ale už v srpnu přeložen do Hlučína. Děkan.
  • Danil Bernard Konstantin Křehký (1705-1711): narozen v Hlučíně r. 1644. Vysvěcen 1670. Od listopadu 1679 farář v Dolním Benešově. Od r. 1698 farářem v Přerově. Od r. 1705 Hlučínský děkan.
  • Matouš Josef Ditmer (1711-1715): narozen v Třebomi. Od 20. 6. 1692 do 30. 4. 1711 farářem v Oldřišově. Hlučínský děkan, zemřel r. 1715
  • Martin Manias (1715-1720): narozen na Moravě. Od 9. 12. 1698 do 20. 5. 1715 farář v Dolním Benešově. Hlučínský děkan, umírá r. 1720.
  • Jan Josef Fritsch (1720-1725): od 4. 5. 1719 farář v Dolním Benešově, poté v Hlučíně děkanem.
  • Jan Libor Mainka (1725-1754): narozen v Holešově. Od 8. 11. 1723 do 30. 8. 1725 farářem v Moravské Ostravě. Poté hlučínským děkanem celých 29 let.
  • Josef Ignác Bolík (1754-1772): narozen v Nekázanicích u Násile r. 1715. Vysvěcen 17. 12. 1740. Nejprve kaplan u sv. Mořice v Olomouci, poté od července 1754 hlučínský farář a děkan. R. 1772 odchází do Valašských Klobouk, kde umírá 28. 4. 1774.
  • Kliment Krömer (1772-1780): rodák z Píště. Od r. 1761 farářem v Lišticích. 31. 3. 1772 přichází do Hlučína. Děkan. Roku 1780 odchází do Ratiboře jako prelát a kustod tamějšího kolegiátního chrámu. V Hlučíně roku 1780 začal stavět
    současnou budovu fary.
  • Matouš Wloka (1781-1787): Narozen v Schreibersdorfu u Horního Hlohova (vratislavská diecéze). Nejprve děkanem a farářem v Kujau u Vratislavi.V Hlučíně od 19. 2. 1781 farářem a děkanem do 24. 6. 1787. V srpnu 1781 dokončil hlučínskou faru – za jeho působení zde bylo až šest pomocných duchovních, kteří před dokončením fary bydleli v hradebních baštách. Později odpadl od víry a stal se doktorem medicíny v Halle.
  • Jeroným Schallmayer (1787-1798): narozen na Moravě. Cisterciák z Velehradu, mezi lety 1772-1785 kurátem v Bolaticích. Po zrušení řádu se stal farářem a děkanem v Hlučíně. Zemřel zde r. 1798.
  • Kašpar Bořutský (1799-1838): narozen ve Vodce r. 1762. Vysvěcen 1785. Nejprve kaplanem v Leuber poblíž Neustadt ve vratislavské diecézi. Po roce a půl přeložen do Hlučína jako kaplan – po pěti letech byl pak jmenován místním
    farářem. Působil zde celých 39 let. Roku 1835 v Hlučíně slavil svou sekundici (padesátileté výročí kněžství).,přičemž dostal řád Červeného orla IV. třídy. Zemřel 3. 4. 1838 a byl prvním knězem, pohřbeným na hřbitově u sv. Markéty.
  • Šimon Richter (1838-1871): narozen v Koutech r. 1804. Vysvěcen 13. 1. 1828, poté kaplanem v Sudicích (1828-1832). Poté kaplanem v Hlučíně a od r. 1838 místním farářem, od r. 1843 děkanem. Do důchodu odchází v říjnu 1871 a umírá 18. 4. 1878. Z jeho pozůstalosti – 60 000 marek – měla být postavena dívčí škola pod vedením řeholních sester. Tzv. „kulturní boj“ (proticírkevní politika kancléře Bismarcka) přiměl jeho nástupce, aby za tyto peníze vybudoval nemocnici.
  • Jáchym Richtarský (1872-1887): narozen v Hradčanech u Násile r. 1830. Vysvěcen 1861. Nejprve kaplan v Bránicích a následně v Křenovicích. Od r. 1867 kaplanem v Hlučíně. Od r. 1872 místním farářem, přičemž kvůli tzv. Májovým zákonům byl až do r. 1884 formálně pouze administrátorem. Nechal vymalovat kostel. Byl milovníkem květin a včel. V Hlučíně založil katolický mužský spolek. Zemřel 18. 3. 1887.
  • Josef Konečný (1887-1888): Narozen 6. 2. 1832 v Ludgeřovicích. Syn učitele a varhaníka z Velkých Hoštic. Absolvoval měšťanku v Ratiboři a gymnázium v Hlubčicích (maturoval 1853). Vysvěcen r. 1857 ve Vratislavi. Poté kaplanem v Oldřišově (do 18. 7. 1861) a následně kaplan v Křenovicích. Poté od 15. 1. 1869 farář ve Velkých Hošticích. Od 10. 9. 1887 farář v Hlučíně – avšak nemohl si zde zvyknout, a proto se 26. 2. 1888 vrátil zpět do Velkých Hoštic. Tam byl místoděkanem a později i děkanem. Zemřel tamtéž 10. 12. 1892 na mozkovou mrtvici.
  • Josef Pientka (1888-1895): narozen ve Velkých Petrovicích r. 1836. Vysvěcen 1863. Poté kaplanem ve svém rodišti. Od r. 1865 kaplanem v Hlučíně, v r. 1887 kaplan v Dolním Benešově a pak do úora 1888 farářem ve Velkých
    Hošticích. Na žádost P. Josefa Konečného si s ním vyměnil Velké Hoštice za Hlučín. Zemřel 14. 12. 1895 v Hlučíně.
  • Hugo Stanke (1896-1921): Narozen r. 1861 v Šamařovicích. Vysvěcen 1888. Poté kaplan v Bavorově a od 10. 5. 1896 farářem v Hlučíně. Zemský poslanec a místoděkan. Za jeho působení v Hlučíně se r. 1903 vyfařily Ludgeřovice a r. 1907 Hošťálkovice. Podle děkanské kroniky byl zbožný a horlivý. Zemřel 18. 4. 1921 na srdeční mrtvici.
  • František Derka (1921-1938): Narozen v Morkovicích r. 1876. Vysvěcen 1901. Poté do r. 1905 kaplanem v Bojkovicích. Následně až do r. 1921 kaplanem v Moravské Ostravě. Od 4. 10. 1921 první hlučínský farář s československou
    státní příslušností. Od r. 1927 místoděkan. Po německé okupaci byl 1. 12. 1938 donucen rezignovat. Zemřel v Kelči 25. 9. 1940 jako čestný kanovník. Pohřben na sv. Hostýně.
  • Augustin Stiborský (1939-1949): narozen 9. 4. 1903 ve Velkých Hošticích. Syn sedláka Augustina Stiborského a Josefy Tomečkové. Vysvěcen v Olomouci 16. 8. 1925. Poté kaplan v Budišově nad Budišovkou (1925-1929), přičemž mezi
    lety 1927 a 1928 kaplanem v Libavé. Od 1. 8. 1929 kaplan v Hlučíně. Místním farářem od 1. 4. 1939. Roku 1949 přišel na faru provizor, ale P. Stiborský mohl ještě krátce vypomáhat v duchovní správě. R. 1951 mu komunisté odňali státní
    souhlas k duchovní službě, takže musel pracovat nejprve v Hlučíně a poté v Ostravě. Od 1. 8. 1963 v důchodu ve Velkých Hošitíchc, kde umírá 17. 1. 1969.
  • ThDr. Jaromír Tobola (1949-1950): narozen v Kobylničkách (u Myslejovic) 23. 5. 1916. Vysvěcen 2. 12. 1940 v Římě, kde poté dále studoval. Od r. 1947 kaplan v Hlučíně a od r. 1949 provizor. 25. 7. 1950 v rámci zátahu proti
    duchovním zatčen a odvezen do internačního kláštera v Želivi, odkud byl 5. 7. 1951 převezen do stejného zařízení v Hájku u Prahy. Od 21. 4. 1953 na vojenské službě na Slovensku, z níž byl propuštěn 1. 6. 1954. Nedostal státní souhlas, a
    proto pracoval jako vrtař v protějovském Agrostroji. V letech 1967-1968 vypomáhal o nedělích v Kralicích na Hané. Od listopadu 1968 vyučoval biblické vědy (konkrétně Starý zákon) na zvonuotevřené CMTF v Olomouci. Od 1. 1. 1969
    pracoval jako asistent na fakultě.
  • Martin Buček (1950-1961): narozen v Sudoměřicích u Hodonína 25. 11. 1911. Vysvěcen 5. 7. 1939 v Olomouci. Poté kaplanem v Mariánských Horách (1939-1946), následně kaplanem v Osoblaze (1946-1948) a poté v Ostravě Přívoze (1948-1950). V Hlučíně mezi lety 1951-1961 jako provizor. Z Hlučína přeložen od 26. 4. 1961 do Kateřinek. Do r. 1968 opavským místoděkanem.
  • Mikuláš Šindelář (1961-1970): narozen 24. 10. 1902 v Pusté Polomi. Vysvěcen 5. 7. 1928 v Olomouci. Poté kaplanem ve Zlíně (1928-1930), Bystřici pod Hostýnem (1930-1934), Rudě nad Moravou (1934-1936). Mezi lety 1937 a 1941
    farářem v Pustějově. Tato ves byla v říjnu 1938 obsazena Německem. P. Šindelář byl poté jako český kněz perzekvován 5. 9. 1941 byl zatčen a po pobytu v různých věznicích poslán do koncentračního tábora v Dachau, kde přežil až do osvobození 29. 4. 1945. Po válce se vrátil zpět do Pustějova, stal se i bíloveckým děkanem. 27. 4 1961 přeložen zde do Hlučína, kde působil do 1. 11. 1970, kdy byl přeložen do Slavkova u Opavy. Čestný kanovník kroměřížský. Zemřel ve Slavkově 12. 12. 1973, pohřben ve svém rodišti v Pusté Polomi.
  • Oldřich Zich (1970-1973): narozen v Huštěnovicích 5. 9. 1930. Teologii studoval v Praze a v Litoměřicích. Vysvěcen 26. 6. 1955. Poté kaplanem v Bílovci, kde už po dvou měsících musel nastoupit vojenskou službu. Po dvou letech se vrátil zpět a působil tam další čtyři roky. Od 29. 9. 1961 kaplanem v Hlučíně, kde byl od 15. 11. 1970 do r. 1973 administrátorem. Od 1. 7. 1974 působil ve Slavkově u Opavy.
  • Milan Kudlík (1974-1996): narozen 31. 3. 1929 v Napajedlech. Vysvěcen 1. 7. 1972 v Olomouci. Následně dva měsíce kaplanem v Hlučíně (v červenci a srpnu 1972). V letech 1972-1974 vikářem katedrály v Olomouci. Zemřel 23. 9.
    1996 ve Zlíně, pohřben ve svém rodišti.
  • Antonín Maria Žolnerčík (1996-2001)
  • Mgr. ICLic. František Zehnal (2001-2010)
  • Mgr. Martin Šmíd (2010-2018)
  • Mgr. Petr Rak, ThLic. (od 2018)