Slovo advent, jak asi všichni dobře víme, znamená příchod. V podstatě můžeme mluvit o příchodu trojím. O tom historickém před 2000 lety, o tom na konci časů a o tom aktuálním.

Překrásně to vyjádřil Benedikt XVI.: „Bůh přichází, aby byl s námi v jakékoliv situaci; přichází, aby přebýval mezi námi, aby žil s námi a v nás; přichází odstranit vzdálenosti, které nás rozdělují a oddělují; přichází, aby nás smířil se sebou a navzájem mezi sebou. Přichází do dějin lidstva, aby klepal na dveře každého muže a každé ženy dobré vůle, aby dal jednotlivcům, rodinám i národům dar bratrství, svornosti a pokoje. Proto je advent především časem naděje.“

Přečtěme si následující příběh. V jednom městečku žili sirotci. Proslechlo se, že do městečka přijede pan král a chce si siroty adoptovat. Dospělí dětem radili: „Na krále musíte udělat dojem. Na hradě s ním mohou žít jenom Ti, kteří pro něj mají nějaký velký dar.“ Nejstarší sestra ráda malovala, rozhodla se, že králi namaluje překrásný obraz. Druhý ze sourozenců začal vyřezávat dárek ze dřeva, další trénoval zpět, čtvrtý tanec…

Nejmladší sestřička ať si lámala hlavu, jak chtěla, nevymyslela nic, čím by se králi předvedla. Prosila, škemrala u svých sourozenců, aby ji něco naučili. Ti ji ale odbyli, ať je nezdržuje. Mají přece plné ruce práce. A tak si malá holčička sedla venku u cesty a bylo jí smutno.

Na oslíku jel kolem obyčejný, unavený pán. Zastavil se u holčičky. Pomohla mu sesednout z osla, přinesla mu sklenici vody. Když po čase cizinec z města odjížděl, zajímala se, jak pořídil. Dozvěděla se, že ty, které hledal, v městečku sice potkal, ale neměli na něho čas. Jeden maloval, druhý vyřezával, třetí zpíval, čtvrtý tancoval. Holčička vykulila oči. Najednou jí došlo, kdo ten muž je. Nabídl jí, aby s ním odjela na jeho zámek. Ona nabídku ráda přijala. „A co bude s mými sourozenci?“ zajímala se. Král jí odpověděl: „Já se za čas vrátím, a třeba pak už na mne budou mít čas.“

Adventní období nás vybízí „Bděte!“ Co to znamená? Kristus nás chce upozornit,  abychom se s  Pánem Bohem neminuli, tak jako děti v  příběhu s  Králem. Král se znovu vrátí. Král dá další šanci. A po té další… Bůh nás má rád! Znovu a  znovu se nám nabízí. Chce s námi žít. Odpovězmu mu na Jeho výzvu své ANO.

„Cokoli jste učinili pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.“ Láska k Bohu a láska k bližnímu se vzájemně prolínají, protože i v tom nejmenším se setkáváme se samotným Ježíšem a v Ježíši se setkáváme s Bohem. Adventní očekávání znamená život před tváří Soudce a přípravu světa i nás samotných na spravedlnost.

V určitém smyslu chce však Pán také skrze nás lidi stále přicházet na zemi. Klepe na dveře našeho srdce: „Jsi ochoten mi dát své tělo, svůj čas a svůj život?“ Je to hlas Pána, který chce vstoupit i do naší doby, chce vstoupit do života dnešních lidí i skrze nás. I to je příchod Páně a tomu se chceme v době adventní novým způsobem učit: ať Pán přijde také skrze nás. Bůh nám dal skvělý příklad – Pannu Marii – ona je hvězdou adventu, ona nám ukazuje cestu.

Apoštol Pavel tam krásně v tom listě Římanům říká: „Probuďte se ze spánku“. Pro nás je často tím spánkem ten koloběh. Advent, doba přípravy na příchod Spasitele, nás má probudit. A proto se nebojme této výzvy. Možná to bude pro nás velmi náročné, bolestivé, protože i na samotnou modlitbu si musíme najít čas.

Všemohoucí Bože, očekáváme příchod našeho Pána Ježíše Krista a  prosíme tě: posiluj naši vůli, ať konáme spravedlivé skutky a  připravujeme se na setkání s  ním, abychom v den soudu stáli po jeho pravici a vešli do nebeského království. Neboť on s tebou v  jednotě Ducha svatého žije a  kraluje po všechny věky věků. Amen.