Květnou neboli Palmovou nedělí začíná tak zvaný Svatý týden. Jedná se o šestou neděli postní. Průvodem vejdeme do chrámu, kde se bude tento posvátný čas odehrávat. Vejdeme sem, do Večeřadla, kde Ježíš se svými učedníky slavil Poslední večeři, kde prožil ono hluboké zachvění tváří tvář hříchu světa, kam po svém vzkříšení přišel, byť dveře měli učedníci ze strachu zavřeny a kam sestoupil Duch svatý při prvních letnicích. Zde se budou odehrávat v následujících dnech zázraky prozření, uvěření, obrácení, rozhodnutí.

Ježíš vstupuje do Jeruzaléma. Zástup učedníků jej slavnostně doprovází. Rozprostírají před Ním pláště, mluví o zázracích, které učinil, a zvedá se volání: „Požehnaný, který přichází jako král ve jménu Páně! Na nebi pokoj a sláva na výsostech!“ (Lk 19,38).

Zástup, oslavy, chvály, dobrořečení, pokoj: je cítit atmosféra radosti. Ježíš probudil v srdci mnohé naděje zvláště mezi skromnými, obyčejnými, nemajetnými, opomíjenými lidmi, se kterými svět nepočítá. Uměl chápat lidskou ubohost, ukázal milosrdnou tvář Boha, který se sklání, aby uzdravil tělo i duši.

Toto je Ježíš. To je Jeho srdce, které hledí na nás všechny, na naše choroby, naše hříchy. Ježíšova láska je obrovská. A s touto láskou vstupuje do Jeruzaléma a hledí na nás všechny. Je to nádherná scéna plná světla, světla Ježíšovy lásky, která vychází z Jeho srdce. Scéna plná radosti a sváteční nálady.

Ježíš dal za nás vše, obětoval pro nás svůj život, aby nás zachránil od hříchu. Nechme se vést tímto týdnem. Prožívejme s Pánem jeho strach, ponížení, bolest, bičování a ukřižování. Mějme však stále na mysli, že za tím vším stojí největší zázrak tohoto světa – Ježíšovo vzkříšení z mrtvých. Odevzdejme v těchto dnech Ježíšovi vše, co máme stejně jako dalo vše děvčátko v následujícím příběhu:

Klenotník seděl u svého stolku a roztržitě hleděl na ulici výkladem malého elegantního obchodu, který mu patřil. Před výkladem se zastavila holčička a přitiskla nos na sklo. Oči modré jako nebe se jí rozzářily, když uviděla jeden z vystavených šperků. Rozhodně otevřela dveře a ukázala na nádherný tyrkysový náhrdelník. „Chci ho pro sestru jako dárek. Můžete mi ho pěkně zabalit?“

Klenotník se na svou zákaznici nevěřícně zadíval: „Kolik máš peněz?“ Děvčátko si bez zaváhání stouplo na špičky a vysypalo na pult plechovou pokladničku. Vypadlo z ní pár drobných bankovek, hrst mincí, několik mušliček a kovových figurek.

„Bude to stačit? “ zeptala se hrdě. „Chtěla bych koupit dárek starší sestře. Co umřela maminka, se o nás stará ona a nikdy nemá ani chvilku pro sebe. Dneska má narozeniny a z tohohle dárku bude mít jistě velkou radost. Ten kámen má stejnou barvu jako její oči. „

Muž odešel do zadní části obchodu a za chvilku se vrátil s krásným červeně a zlatě zdobeným dárkovým papírem, do kterého pečlivě zabalil krabičku z náhrdelníkem. „Tady ho máš, “ řekl holčičce. „A dej na něj pozor. “ Děvčátko hrdě vykročilo, jako by si neslo poklad.

Hodinu poté vešla do klenotnictví krásná dívka. Měla nádherné modré oči a vlasy barvy medu. Položila na pult před klenotníka balíček, který on předtím s takovou péčí připravoval. „Ten náhrdelník byl koupený u vás? “ „Ano, slečno.“ „Kolik stál?“

„To je věc dohody mezi zákazníkem a mnou. Tato informace je důvěrná.“ „Ale moje sestra měla jen pár drobných! Nikdy by si takový náhrdelník nemohla dovolit koupit!“ Klenotník zvedl pouzdro s náhrdelníkem, zavřel ho, znovu pečlivě zabalil a podal dívce. „Vaše sestra ho zaplatila. Dala za něj víc, než by dal kdokoli jiný – dala všechno, co měla.“

Pane Ježíši ! Ty jsi náš Pán a Bůh.
Ty jsi pravý Bůh a pravý člověk.
Ty jsi Cesta, Pravda a Život.
Ty jsi pravý Mesiáš, Vykupitel, Spasitel – také můj.
Věřím a doufám v Tebe, chci Tě nade vše milovat.
Ústy vyznávám, že jsi Pán a celým srdcem věřím,
že Tě Otec vzkřísil z mrtvých.