Jdeš po ulici a něco na tebe zapůsobí, něco tě zaujme. Chtěl bys ten okamžik zastavit a vnímat krásu, která vyzařuje z věcí. V kontaktu se skutečností se v tobě rodí nový prožitek, jež tě nečekaně oslovuje a přitom přesahuje sebe sama i tebe. Odhaluješ nádheru světla, které osvětluje život, věci a lidi s nimiž se odjakživa stýkáš. Tajemství v nich přítomné je spojuje navzájem a se vším. Setkání s krásou, úžas a okouzlení převyšuje každodenní námahu.
"Dvě věci musím uchovávat v tajnosti: lásku a bolest... ale světlo je třeba rozdávat" - tato věta by mohla být klíčem k této knize.
Světlo je život, a tedy cesta. Ale náš pohled je někdy roztržitý. Cesta se pak ztrácí jako v mlze a úzkost nabývá převahy. Možná je to bolest, tíha hmoty, zmatek z omezenosti, krutost, jíž je člověk schopen, co odvádí stranou náš pohled. Ale pravý život nespočívá ani tak ve štěstí nebo strasti, v radosti nebo bolesti, ale je něčím slavnostním, co může rozjasnit drama života. Smrt je životem pro toho, kdo ve všem směřuje k Bohu, kdo se nechá přibít na dřevo a cítí se opuštěn dokonce i Bohem, ale vstává z mrtvých k životu ve slávě.
A to vše se děje z lásky, z lásky ke každému člověku.
Tato kniha promlouvá jazykem slov a obrazů. Jsou to slova světla a obrazy zachycené ze života. Slova posbíraná v čase a za hranicemi času dávají směr pohledu, jež si podmanila. Cesty světla rozjasňují život člověka v jeho nejhlubším smyslu - smyslu pro otevřenost k nekonečnu a pro důvěrné přijetí toho Druhého, a v něm každého druhého.
Osobnost a spisy autorky těchto meditací jsou bohaté hlubokou duchovností a prostotou. Získaly si srdce a vstoupily do života mnoha lidí, i mimo rámec Hnutí fokoláre, jehož je zakladatelkou a prezidentkou.
Tyto stránky zachycují zlomek bohaté a s věrohodností sdílené zkušenosti, kterou autorka prožila a v této knize vyjadřuje.

Nakladatelství NOVÉ MĚSTO