Zde se dozvíte to, co ještě stále nevíte o našem panu jáhnovi Jiřím Klosovi. Většina z nás jej velmi dobře zná. Setkávají se s ním hlavně děti a jejich rodiče, určitě jej také potkáte na nedělních i všedních mších svatých, kdy se po boku kněze před oltářem usmívá na své „ovečky“.

O rozhovor jej požádala a otázky pokládala Monika Wanderburgová.

Vážený pane jáhne, již delší dobu působíte v naší farnosti a my bychom se o Vás rádi dozvěděli více.

Odkud k nám dojíždíte?

Do Hlučína dojíždím z Ostravy – Mariánských Hor.

Jak dlouho už v naší farnosti působíte?

Půl roku před koncem svého působení v místecké farnosti v únoru 1996 jsem byl požádán, abych vypomohl s výukou náboženství v hlučínské farnosti a to na školách v Darkovičkách a Bobrovníkách. Od srpna roku 1997 mě pan biskup dekretem přemístil do Hlučína. To znamená, že zde působím zhruba 14 let.

V čem spočívá Vaše výpomoc v naší farnosti a co obnáší funkce jáhna?

Moje hlavní poslání ve farnosti, kde jsem působil a ve farnostech, ve kterých nyní působím (Hlučín, Háj ve Slezsku, Mokré Lazce a Hrabyně) je výuka náboženství. Další služba, kterou konám je asistence při eucharistii o nedělích a ve všední dny a v naší farnosti také vedení setkávání seniorů a občasné vedení adorace. Kromě těchto služeb patří k jáhenským funkcím ještě udělování svátosti křtu, asistence při uzavírání manželství, služba Božímu slovu, konání žehnání, které mu právo výslovně dovoluje, účast na charitativních aktivitách, konání bohoslužby slova a konání pohřebních obřadů beze mše svaté.

Jste spokojen s žáky ve výuce náboženství? Jak výuka probíhá?

Ano jsem. Bývám, ale smutný, když někteří žáci do dalšího ročníku nenastoupí. Jak probíhá výuka – to se zeptej dětí, nakonec tebe taky učím.

Jaké bylo Vaše původní povolání, než jste se stal jáhnem?

Těch povolání bylo víc. Po maturitě jsem nastoupil jako revírník na šachtě. Pak jsem přešel jako mistr do opravářské dílny tlakových nádob. Po předepsaných státních zkouškách jsem vykonával funkci revizního technika tlakových nádob a kotlů. Při této práci mám také vzpomínku na Hlučín. Byl jsem požádán, abych v tehdejších hlučínských kotelnách zpracoval nové „Provozní řády“. Tenkrát, když jsem chodil po těch kotelnách mě ani ve snu nenapadlo, že zde budu jednou působit jako jáhen. To už jsem studoval na Teologické fakultě v Olomouci. Po vysvěcení jsem dostal dekret do farnosti Mariánské Hory a začal jsem pracovat v charitě jako vedoucí Domu pro matky v tísni. V tu dobu mě požádal místecký pan děkan, jestli bych nešel k němu do farnosti jako jáhen. Chvíli mi to trvalo, ale pak jsem to pojal jako Boží volání a stal jsem se místeckým jáhnem. Ono v Božích službách je krásně, i když je to někdy hodně náročné.

Mohl byste nám říct něco o Vaší rodině? Jak velkou rodinu máte?

Ale ano. Mám hodnou ženu a máme čtyři hodné děti. Dvě děvčata a dva kluky.

Máte čas na nějaké koníčky? Co děláte rád ve volném čase?

Služba trvalého jáhna je službou náročnou. Toho volného času je opravdu málo. Ale najde se. V tomto čase se věnuji rodině, rád si přečtu nějakou knihu, podívám se na pěkný film nebo na hokejové utkání nejen v televizi, ale i přímo v hale (jsem fanda Vítkovic!!! J), rád se hrabu v zahrádce – máme domek – práce okolo je dost.

Děkuji za rozhovor